Jindřich Štreit

náhled|Jindřich Štreit v archivu výstavních fotografií ve svém domě, Sovinec, 2023 náhled|Jindřich Štreit: ''Těchanov'', 1965 náhled|Jindřich Štreit: ''Těchanov'', 1981 náhled|Jindřich Štreit: ''Albrechtice'', 1983 náhled|Jindřich Štreit: ''Arnoltice'', 1987

Jindřich Štreit (* 5. září 1946 Vsetín) je český dokumentární fotograf, vysokoškolský pedagog, kurátor a organizátor kulturního života. Zaměřuje se na dokumentování života na venkově a obyvatele českých vesnic, věnoval se tématu zemědělství, potom také těžké práci v továrnách (knihy ''Lidé třineckých železáren'', ''Vítkovice'', ''Ocelový svět''). V poslední době se věnuje mnoha sociálním tématům o drogově závislých, handicapovaných, nevidomých, vězních, starých lidech, pracovnících ve zdravotnictví, cizincích, kuřácích nebo lidech bez domova. Hodně se také věnuje sakrálním tématům (cykly ''Brána naděje'' nebo ''Prozřetelnost boží''). Ženatý je od roku 1971, se svojí manželkou Miladou (přezdívanou Agnes) mají dceru Moniku, která je úspěšnou flétnistkou.

Jindřich Štreit k roku 2023 vydal 98 knih, 103 katalogů a mnoho ilustrací knih. Jeho kniha ''Kde domov můj'' získala 1. cenu v evropské soutěži a 1. cenu v soutěži Nejkrásnější kniha v roce 2017. Měl více než 1568 samostatných výstav v České republice i v zahraničí. Je zastoupen v nejvýznamnější sbírkách v České republice i ve světě. Bylo o něm natočeno několik filmů, Jan Špáta: ''Mezi světlem a tmou'' 2000, Aleš Koudela: ''Jindra ze Sovince'', 2006, Libuše Rudinská: ''Na tělo'', 2018. V roce 2019 Kamil Zajíček se Štěpánkou Bieleszovou natočili film o Štreitových aktivitách v Sovinci, který získal 1. cenu v ČR a 3. cenu na světovém festivalu v Šanghaji. Za své poslání považuje Štreit svými projekty poukazovat na problémy ve společnosti, které se neřeší nebo jen velmi pomalu. Získáno z Wikipedie